Karen Rose

Jméno
Karen

Příjmení
Rose

Věk
15

Místo původu
Johto, Cianwood City

Bydliště
Johto, Cianwood City

Pohlaví
žena

Oblíbené
Klid a ticho, noční obloha posypaná zářícími světýlky (hvězdami), veselé barvy, tradiční kimona, hudba, čaj, sushi, hrušky, lesní plody, výšky (i když někdy to z počátku tak nepřijde)…

Neoblíbené
Černá barva, káva, jablka, hmyzí pokémoni, už od pohledu zlí lidé, jeskyně…

Strach/Fóbie
Klaustrofobie (Strach z uzavřených prostorů), děsí se kamenných pokémonů.

Povaha
Žije, dá se říct, ve vlastním světě. Z počátku se u ní ale nedá mluvit o čemsi, jako je přátelský přístup. Jiní musí dost ukázat, co jsou zač, aby se mohla projevit i její světlejší stránka. Na všechno má svůj názor, který si brání do posledního. Někdy tak jedná ukvapeně a jiným může její okecávání všeho, přijít otravné. Pod tím vším se ale skrývá něco odlišného. Svými častými nepříznivými výpady jen ukrývá své skutečné ‚já‘ a svůj strach…
Zajímavost - Nosí jen a pouze kimono. Nikdo neví proč....


Oblíbený typ Pokémonů
Ohnivý, Elektrický, Ptačí

Oblíbený Pokemon
Vulpix

Proč se přihlásil do projektu Firefly
Chce se naučit, jak zacházet s pokemony, jak s nimi trénovat… Proč? V tuto chvíli její jediný důvod k tomu je… Pomsta.

Životopis
Narodila se do docela prosté rodiny, jako byla každá druhá. Ničím nevyčnívali, alespoň tehdy. Vyrůstala za normálních podmínek ve zcela normálním domě,ležícím opodál, mírně severně, od města, ale z nějakého důvodu se nerada bavila s jinými dětmi. Hodně času trávila doma a pomáhala matce na její malé zahrádce (pěstovala si tam bylinky) nebo trávila čas s otcem a učila se od něj spoustu věcí, že světa pokemonu. Sledoval je volně a snažil se mezi ně zapadnout, někteří lidé jej proto považovali za celkem slušného cvoka.
Tu přišel k nim do domku jednou jeden starší kluk s tím, jak jejího otce hrozně obdivuje a že by s ním chtěl spolupracovat. Postupně z něj vypadlo, že nemá kam jít, že nemá nic a nikoho a jelikož byli její matka a otec tak milosrdní, nechali jej u nich. A na to pěkně doplatili, začali se jim totiž ztrácet věci a po sléze i bylinky z matčiny zahrádky, což bylo už přes příliš. Věděli, že to dělá ten kluk a tak si domů zavolali policii, ta však už toho viníka nezastihla. Sbalil, co mohl, četně většiny bylinek a záhy se po něm zem slehla.
Ale prodej bylinek tvořil velkou část rodinných příjmů, a tak velice rychle klesla rodina do chudoby. Aby toho nebylo málo, matka krátce po tom vážně onemocněla a nebyly peníze, aby se zavolal doktor, co by tohle zvládl léčit. Za těžkých podmínek tak její matku dlouho nemoc netrápila. Jak se říká ‚odešla na věčnost‘. Na tohle ale Karen nikdy nezapomněla, neboť slyšela, jak doktor zmiňuje jméno rostliny, z níž by lék dokázal nemoc vyléčit. Tu rostlinu znala. Nikdy nechápala vlastně, proč právě o ni matka tak pečuje. Bohužel, jí to přišlo vniveč, jelikož ji sebral ten podvodník.
Párkrát, když vyrazila, přes otcův zákaz (protože se její otec velice bál, aby neztratil i ji), do jiných měst, sem tam zaslechla o tom chlápkovi někoho mluvit. Asi byl v tomhle místě už známí, neboť popis seděl přesně. Prý se dal na trénink pokemonů, a jak ke Karen domů dorazil ten jistý leták, ani otcovo ne by jí v dalším pokračování nezabránilo.

Obrázek

foto: