Tobias Sanet

Poèet pøíspìvkù : 22 Join date : 24. 06. 11

Jméno:
Tobias
Příjmení:
Sanet
Věk:
16
Místo původu:
Lavander town

Bydliště:
Lavander town

Pohlaví:
muž
Oblíbené:
Strašidelné historky, procházky za noci, noční hřbitovy , strašidelná místa , "strašidelní" pokémoni. čaj, kafe, jídlo všeho druhu , kanadské žertíky, působení strašidelně, humor.
Neoblíbené:
Lidi co se neumí bát, suchaři , moc barevní a roztomilí pokémoni, někdo kdo nepochopí vtip, lidi co se berou moc vážně.
Strach/Fóbie:
Má strach o svůj život a o život blízkých ne chorobný strach ,ale není sebevrah. I když toto neplatí pokud si umane že získá nějakého oblíbeného pokémona.
Povaha:
Velice zvláštní . Vice meně introvert ,který si většinu času vystačí sám. Nicméně pokud si udělá výlet do extravertizmu očekávejte žertíky a lehké strašení. Je svůj baví ho věci ,které většinu lidí děsí je výstřední a moc se za to nestydí. Dokaže jít tvrdě za svým cílem a stejně tvrdě dokáže zacházet s kýmkoliv kdo mu ho bude chtít překazit. Má tendence povídat si s pokemony i když to je vice méně jednostranná komunikace. Nicméně je všímavý a dokáže ta k nějak poznat co se pokemonům děje. Tuto schopnost dokáže aplikovat i na slečny přibližně svého věku , přeci jen špatný hoch co je bude držet za ruku ,když budou procházet hřbitovem to je přesně Tobyho role. Jenže tam jeho odhad na emoce končí u dalších se většinou splete nebo to nepozná. Pravda většinou to ani nepovažuje za nutné poznat.
Oblíbený typ Pokémonů:
Ghost/Dark
Oblíbený Pokemon:
Všichni ti ,kteří mají aspoň jeden z jeho oblíbených typů.

Proč se přihlásil do projektu Firefly:
Proč ne? Pro něj je účast v projektu možností jak poznat co nejvíc ghost/dark pokemonů a co nejvíc jich pochytat. Nějaké turnajové ambice od něj nečekejte je spíš sběratel, který se jednou možná stane trenérem stadionu. Případně založit obdobný dům hrůzy jako měl a má jeho otec.

Životopis:
Kapitola první: Dům hrůzy

Lavander town malebné městečko s duchařskou pověstí tak starou, že je možná starší než město samo. Kdo ví třeba bylo město vybudováno na kostech prastarých Pokémonů. Třeba ho někdo proklel. Možná v něm sídlí temný kult. Kdo ví... Nejdivočejší historky se točí kolem věže strachu. Stavby stojící kousek od města, mající vlastní hřbitov. Kdo najde odvahu a vstoupí do ní?..... Vstupné 50(vložte herní měnu)/osoba
Tak nějak už po generace láká rodina Sanetů do svého příbytku turisty. Vlastní věž je asi 7 pater vysoká a 3 patra hluboká stavba. Obytná část je jen 1 podzemní patro zbytek patří k atrakci. Věž strachu je totiž něco co by v normálním světě nazvali domem hrůzy. Rod Sanetů ovšem strašáky a děsivé zvuky kombinuje s strašidelnými pokémony. Není jich mnoho vlastně by jste je zvládli spočítat na prstech 3 trochu nešikovných dřevorubců. Ale to stačí na to aby se sem chodili bát a chodili sem rádi. Rodina samozřejmě prodává i rozličné upomínkové předměty. jako jsou trička , sněžítka i duší slzy ( zvláštní černá pálenka). A přesně do tohoto domu se jedné krásné noci(byla opravdu pěkná bouřka a většina duchovních Pokémonů se proháněla po celé věži). se narodil malý Tobi. Krásné miminko se světlými vlásky po mamince a očima po tatínkovy. Pro malého chlapce byla přítomnost koster duchů a temných Pokémonů naprosto normální ,takže se jich vůbec nebál , nepovažoval to za nutné naopak Pokémoni ve věži brzy pochopili, že se s malým děckem dá užasně blbnout a strašit návštěvníky přeci jen levitující dítě s obrovskou dýkou od krve má své kouzlo ( pravda dýka byla plastová a krev jen rajský protlak ,ale i tak). Však i Tobiho první slůvka byla "bububububu".

Kapitola druhá: Růst malého strašidla

A tak Tobi spokojeně rostl. Obklopen milujícími rodiči a přívětivými strašidly. Když byl trochu větší , tedy bylo mu něco kolem šesti let. Naučil se chodit na místní hřbitov a za tmy tam sledovat pokémony. Pravda divocí Pokémoni se ho snažili zastrašit, jenže Tobi nevěděl proč se bát a tak jejich pokusům nadšeně tleskal a bavil se. Pokémoni brzy pochopili ,že je to marné a poté co na ně malí chlapec několikrát bafl poznali ,že můžou mít dobrého kumpána. Tobi jim na hřbitov nosil pamlsky ,které používala jeho rodina a oni si za odměnu s ním hráli a strašili nebohé kolemjdoucí. Když musela Tobiho matka už po několikráte řešit Tobiho kázeňské problémy rozhodla se Tobiho více zaměstnat ,aby neměl čas tropit neplechy. A tak se Tobi učil vyrábět pamlsky a stravu pro pokémony , učil se o ně starat učil se vytvářet suvenýry a byl svým otcem nucen trénovat i fyzičku. Neb jak mu slíbil až mu bude deset začne ho brát na výlety po světě za novými pokémony, které by mohl získat do věže. Tobi se učil opravdu pilně a tak neměl tolik času na neplechy i tak se zejména úplňky stali pro řadu obyvatel dobou , kdy mohou být vyděšení Tobim a jeho průvodem.
V den 10 narozenin dostál otec svému slibu a začal tak Tobiho brát na své výpravy. Tobiho svět se najednou obrovsky rozšířil a leckdy se stal nepohodlným , tehdy děkoval za nucení k trénovaní, neb by jinak nevydržel ani minutu. I tak Tobi zjisti, že spousta Pokémonů je až nezdravě barevná a nehezká ne tak jako jsou temní a duchovní.

Kapitola třetí: Světluška

V průběhu puberty Tobi tak nějak zjistil, že doma mají pokémonů málo a že je škoda ,že nemají všechny strašidelné pokémony. To a zprávy o jakémsi projektu Firefly. Ho naplnilo novou ideou. Byl odhodlaný se do něj začlenit,aby mohl získat co nejvíce pokémonů..ne aby je mohl získat všechny. Všechny ty co byli temní nebo duchové. A pak až je bude mít kdo ví. Třeba bude mít stadion ,nebo obohatí věž své rodiny. či si založí úplně vlastní... To vše bylo ve hvězdách, ale první krok v podobě lístku na loď a přijetí do projektu měl za sebou. Zbývala cesta do přístavu..a pak lodí... loučení s rodinou bylo těžké loučení s pokémony možná ještě těžší. Ale velké cíle vyžadují velké oběti a Tobias byl odhodlán svých cílů dosáhnout.
Foto: